Kronika

Ekokurz Horní Maršov

29.9.2010

Kdyby jste se v naší třídě ještě před letošními letními prázdninami zeptali, co je to ekologické středisko nebo dokonce ekologický kurz, asi byste se toho moc nedozvěděli. Jako odpověď by se vám nejspíš dostalo pár nechápavých výrazů nebo narážek typu, že to celé bude o třídění odpadu a to by bylo asi tak všechno, ale protože je naše škola moudrá a ví, že naše znalosti z ekologie se ještě v červnu omezovaly maximálně tak na třídění odpadu, dala nám možnost (jako již mnoha třídám před námi) to změnit.

A právě proto jsme absolvovali v termínu od 6. do 10. září 2010 kurz s názvem Týden pro trvale udržitelný život v ekologickém středisku v Horním Maršově v Krkonoších, což samo o sobě nezní bůhví jak lákavě, ale věřte nebo ne - bylo to sice poučné, ale v tomto případě opravdu není slovo poučné synonymum pro slovo nudné, naopak - kdo by si před EKO kurzem pomyslel, že i lovení „potvůrek“ z potoka a jejich následné určování může být zábavné (ač pravda, většina z nás i za pomoci návodu našla živočichy, kteří se prý v krkonošském potůčku nikdy nevyskytovali…..), že i nezáživné téma řešené diskuzí může být zábava (třeba i to obávané třídění odpadu, kde jsem se vážně dozvěděli mnohem víc než jakou barvu má kontejner na PET lahve, včetně toho, že jsme si celý týden zkoušeli námi vyprodukovaný odpad sami třídit) a že i při výletě na Rýchorskou boudu a do Dvorského (pra)lesa se kromě líbezné krajiny dá zvládnout i spousta jiných aktivit - třeba i objímání stromů, což možná zní trošku infantilně, ale věřte, že pokud zrovna neobjímáte stromeček, který má větve s jehličím až na zem, je to vcelku příjemná aktivita, která vám pomůže pochopit spoustu věcí o přírodě. A kromě toho tam opravdu nezněla jen samá slova o ekologii, ale pokud člověk vážně poslouchal dneska toho ví i spoustu o historii Krkonoš a jejich obyvatelích (schválně víte k čemu se používaly rohačky?), o výrobě lněných oděvů (což jsme si zkusili na vlastní kůži a řeknu vám, že ačkoliv jsme makali v pětičlenných skupinkách a v opracování lna jsme se střídali, byla to vážně fuška, která všem studentům gymnázia připomene, proč se vážně vyplatí pilně studovat……) nebo zmínka o apartmánech, které čím dál tím víc začínají hyzdit Krkonoše. Seznam aktivit co všechno jsme vlastně během našeho EKO týdnu dělali by byl dlouhý - hráli jsme divadlo, diskutovali o ochraně zvířat, o rozdílech v kulturách zemí i o rozdílech mezi sociálními podmínkami jednotlivých světadílů, atd. Každé téma každého dne představovalo něco co už jsme znali z minulosti a spoustu nových věcí, které jsme se dozvěděli nenásilnou formou, pod heslem  Kdo si hraje nezlobí - jsme se řadu věcí dozvěděli formou her.Vynikající byl i přístup dvou našich „průvodců“ celým týdnem  - Mirka a Elišky, kteří nás netlačili do striktně ekologických názorů, ale vyložili konkrétní problematiku tak, abychom si na danou věc utvořili názor sami.

Samozřejmě všechny naše rodiče, kteří nemají tak sdílné děti jako jsou autorky tohoto textu, (to se pozná tak, že na otázku: „Jaké to tam bylo?“ Odpovídají zásadně: „OK.“), musíme ujistit, že jídlo mělo mistrovskou kvalitu „eňo ňuňo“ a že náš program sestával z ranního programu (ten byl uvnitř, myšleno v teplé místnosti), poté odpoledního programu (ten probíhal venku, ale nebojte zima se nekonala, protože jsme neustále někde pobíhali) a večerního programu (ten byl pochopitelně uvnitř budovy), samozřejmě mezitím přestávky, to aby se nám nezavařili mozky a samozřejmě „mňamky“ v podobě stravy. Všechny budoucí třeťáky jistě zajímá, jak to bylo s večerkou, v kolik pak jsme chodili na kutě…. Ale na to tady už není dostatek místa, takže smůla…možná příště…..

Závěrem chceme poděkovat našim dvěma dohlížejícím profesorkám paní Cypriánové a paní Raškové, i díky nim to bylo vážně super a taky bychom rádi zdůraznili všem třídám, které v budoucnu pojedou na EKO kurz, že jakých těch pět dnů bude, záleží jen a jen na nich, vaši „instruktoři“ i profesoři se mohou snažit jakkoliv, ale pokud nebudete chtít, bude to nuda. A abych nezapomněla - ty rohačky se používaly na…. Ale to vy jistě víte, ne? 

Případné další dotazy zodpoví kdokoliv kromě autorek tohoto textu (ty jsou již po napsaní těchto informací značně vyčerpány).

za 3. ročník Daniela Raušová a Barbora Vodáková


Ekokurz je součástí projektu Biologie v praxi. Doprava a program ekokurzu byl hrazen z prostředků tohoto projektu. Projekt Biologie v praxi je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie

související články: ekokurz